Přírava na chov - nebyla administrativně nijak složitá a ani náklady nebyly přemrštěné. Pro příště mám tedy vystaráno. Dokud se nenarodí nová chovná fena, pro mne jako ulitá...

Zdraví - Karolínku poněkud zradilo a mně tak zhatilo prvotní plány. Ladynka vše ustála beze ztrát, pokud nepočítám svlečení kožichu. Mé fyzické zdraví to snad přežilo bez úhony také, o duševním raději neuvažuji. Kdo je normální, že?

Veterinář - i přes výše uvedené o zdraví, se veterinární péče o fenu i štěňátka obejít nedá (tedy, při zdravém rozumu a poctivém přístupu). Nikoho z nás to nijak nestresovalo, ale peněženku veterinární služby provětrají velmi...

Krytí - bez psa to opravdu nejde... Takže cestování a krycí poplatek taky něco stojí. Rozhodně vím, že i příště musím nejraději za zkušeným psem i jeho znalými majiteli. Na samostatnou manipulaci při krytí asi nejsem ta pravá.

Čekání - žádné zvláštní nervy, spíše napjaté očekávání a víra v dobré konce. Myslím, že jsme si to užili všichni, jenom Lady s tím rostoucím bříškem měla víc práce. Náklady na výživu "matky" nepočítám...

Porod - malý přírodní zázrak a všechno dobře dopadlo, takže velký zážitek. Příroda je moudrá (když jí do toho člověk nestrká tolik prsty).

Myšata - shrnu tak první dva týdny života štěníků. Když nejsou zdravotní komplikace a když se mamina stará, je to období takřka bez práce. Stačí jen fotit a kochat se, i recitace je povolena.

Štěňata - období od dvou týdnů do odchodu do světa. Ožíváním štěňátek nastupují chovatelské starosti a radosti. Práce s přikrmováním a úklidem roste geometrickou řadou a dokonce není ani závislá na konstantním počtu štěníků. Přidávají se také škody, které naivní chovatel včas neeliminoval. Podle mého to ale radosti velmi úspěšně kompenzují - sledovat vývoj exteriéru i nátury je zážitek a je až neuvěřitelné, které povahové vlohy jsou dědičné a čitelné už v raném věku (ale o tom až jindy). Počítat se nedají náklady (tedy dají, ale lépe to nedělat) - na krmení, na hygienu, na odměnky a taky nové hračky jsou "potřeba"... A ještě taky focení - fotek mraky a na málokteré celý pes, neřkuli celá smečka. Vzdávám tímto chválu digitálním fotoaparátům, funkce mazání je opravdu nezastupitelná.

Zájemci o štěně - kapitolka, která by zkušenějším chovatelům vydala na román. Pro mne přinesly první zkušenosti poznatek, že ať napíšete do nabídky co chcete, volající nebo píšící "uchazeči" se ptají na to, co si mohli přečíst a potom chtějí to, co nenabízíte. Taky jsem pochopila, že za inzerci v kynologických médiích asi příště ušetřím, protože odezva neodpovídala nákladům. Ani letáky na veterině nebo v prodejně chovatelských potřeb nepřinesly ovoce. Inzerát v klubovém Zpravodaji beru jako malou osobní "chloubu", že i já jsem chovatel. Takže poučením pro příště je prostá inzerce na internetu nebo osobní popíchnutí potenciálního zájemce, který ví a zná o psech a já o něm...

Administrativa - k materiálovému a zdravotnímu zabezpečení patří i "papírová válka". To, co zajišťuje špicí klub je celkem pružné a nestojí to svět. Vystavení PP už je o něco větší "šiml" a také dražší. Nade vším ale kraluje čipování a vystavení pet-pasu - z účtu je mi poněkud těžko a zákulisí registrace v nových podmínkách nechápu...

Noví majitelé - i když se ještě nenašla náruč pro Allana, mám i s odstupem krátkého času pocit, že majitelé Allroe i Allwina jsou ti správní a klukům se u nich bude určitě líbit i dařit. A věřím, že alespoň občas se ke mne v letech budoucích propadnou aktuální informace a fotky, abych si mohla říkat "mělo to smysl".

Myslím, že to zkusím i podruhé a věřím, že někde už mi příroda chystá i nové chlupaté potěšení nejen pro chov...