KOČIČÍ ZPRÁVY OD SISINKY - počtvrté
Rok utekl jako voda a já - Sisinka, dříve Lea z OS Podbrdsko - jsem si nabrousila drápek a píšu pro všechny kočičáky a kočkomily jak je mi v novém domově pořád príma a vůbec co je u nás nového. Toto pokračování jsem zase napsala pro www.kocky-online.cz, a ke svým stránkám jej připojuji jako bonus pro návštěvníky. Kdo nečetl první, druhý ani třetí článeček, může si je rozkliknout, aby "byl v obraze".
V září 2005 jsem popsala aktuální stav naší smečky 2 lidé, 3 trpasličí špicí fenky, 2 kočky a 1 kocour. Tou dobou už jsem tam byla skoro rok doma a co nevidět budu už dvouletá krasavice. No schválně se podívejte na fotku...
Na domácí servis si nemůžu stěžovat. Miska s granulkami je stále plná, nějaké ty dobrotky bokem se taky daří vyloudit, kámoška Jája navíc občas něco jedlého ukradne (i když jen pro sebe). No a na chalupě je myší v okolních zahradách požehnaně, tak máme stálou službu...
Kubík už je taky roční kocour a jsme spolu docela sehraná dvojka. Když byl malý, tak jsem ho měla pořád za ocáskem, teď už vyrážíme na výpravy spolu nebo každý sám, podle nálady. Trošku se nás straní Jájina ale asi hlavně proto, že jsme jí oba o dost přerostli a přece jenom je na ní chvílemi znát původní psí výchova od Ladynky. Ale když na nás všechny přijde nálada na lumpačení, tak jsme klasické bratrstvo kočičí pracky, do kterého přibereme i psí holky. Pak je to ale docela rachot...
Posledně jsem hlásila, že má panička nějaké ty psí plány... Tak tedy musím říct, že psí výstavy pro mne nic neznamenají, ale Lady získala dost ocenění, že je z ní Junior šampión ČR. Ale do hlavy jí to naštěstí nestouplo. A ještě větší plán byl pokus o odchování štěňátek. Panička kolem toho měla tolik starání, že ani stránky na kočky-online nestíhala sledovat a v háčkování chrastících myší si taky dala pauzu. Pro nás domácí to ale nemělo nijak zásadní význam, dokud se štěňata opravdu nenarodila.
Den "D" přišel 15.5.2006, kdy Lady porodila 3 psí kluky. My kočičáci byli sice tou dobou v chalupářském azylu, ale už první víkend přijela panička i s celou "porodnicí" za námi. Štěňata byla tak malinká, že jsme byli v prvních týdnech sledováni ostřížím zrakem paničky snad nepřetržitě, ale hlavně Lady si potomstvo hlídala velmi důkladně... Ovšem my chytré kočky nedělaly vlny a jevily zájem jen z povzdálí. Jenom Jája asi trošku žárlila a byla smutná, protože s Lady jsou moc velké kamarádky a najednou měla fenka jiné starosti.
Po měsíci nás čekalo setkání "různého druhu", to když se psí kluci poprvé vykulili na trávník a neohroženě poznávali vše v dosahu nejistých tlapek. Chvíli jsme se jim pro jistotu ještě vyhýbali, ale veselých zážitků s tolika chlupáči nakonec pár bylo. Jen si představte, když se motá lidem pod nohama 36 tlapek...
Dnes, když už je doma poslední štěněčí lump, jsme zase jedna velká banda. Allan se zapojuje do her a po pravdě, někdy je až k neudržení, když se rozhodne olizovat nám uši nebo lovit ocásek. Varovně natažená tlapka bez vytažených drápků ale většinou stačí, aby se zase (na chvilku) umravnil.Buďte všichni zdraví, mějte se rádi a mňau příště
Vaše Sisinka
srpen 2006